Kojení

Mateřské mléko a kojení

Veronika Moreira Tůmová
05.08.2013

Mateřské mléko je nejpřirozenější a z hlediska svého složení také nejvhodnější stravou novorozence. V současnosti je dlouhodobé kojení velmi doporučováno a propagováno, v důsledku toho se např. na počáteční umělá mléka určená k výživě dětí už od narození, nevztahují slevy. Názory na toto opatření se však různí, neboť mnohé matky jsou nuceny s kojením brzy přestat, aniž by samy chtěly.

Plné kojení je obecně doporučováno alespoň po dobu prvních šesti měsíců života dítěte. Jeho produkce (laktace) vzniká v mléčných žlázách uložených v prsou a poskytuje dítěti plnohodnotnou výživu s obsahem veškerých látek potřebných pro jeho růst, imunitu a správný vývoj.

Složení mateřského mléka

Mateřské mléko vzniká v prsu ženy působením hormonu prolaktinu, jeho uvolňování řídí hormon oxytocin. Složení mléka se mění podle stáří a potřeb dítěte. V prvních dnech po porodu se tvoří tzv. mlezivo neboli kolostrum, tekutina bohatá na bílkoviny a obranné látky. Po dobu 3-5 dnů se tvoří mléko přechodné a po třech týdnech mléko zralé.

Ze začátku kojení se uvolňuje tzv. přední mléko, které je vodnatější a zažene žízeň, po delším sání se spouští mléko zadní, bohatší na tuky, které dítě zasytí. Mateřské mléko obsahuje více cholesterolu a méně bílkovin než umělá mléka, která jsou vyráběna z mléka kravského.

Výhody kojení pro matku a dítě

Mateřské mléko je zadarmo, je vždy po ruce a má vyhovující teplotu.

Kojení navozuje vývoj intimního vztahu mezi matkou a dítětem, zvyšuje obranyschopnost dítěte, obsahuje veškeré látky potřebné pro výživu dítěte v prvních šesti měsících života.

Kojící matce se po porodu rychleji zavinuje děloha a poporodní krvácení bývá méně intenzivní. Kojení snižuje riziko vzniku rakoviny prsu a osteoporózy, v některých případech usnadňuje návrat k původní váze a tvaru postavy.

Techniky kojení

Přestože kojení je naprosto přirozené, nebývá mnohdy jednoduché. Správnou techniku kojení je možné se rychle naučit. Je však nutná i spolupráce dítěte.

  • Žena musí mít při kojení pohodlí, nesmí přemáhat bolest, spěchat apod. To vše je stres, který může blokovat tok mléka z prsu.
  • Nejčastější polohy při kojení jsou vleže nebo vsedě, nebo tzv. fotbalové držení při kojení, kdy dítě matka přikládá z boku. Dítě přikládáme k prsu, ne prs k dítěti.
  • Dítě musí uchopit nejen bradavku, ale i co největší část dvorce. Prs podpíráme zespoda prsty, kromě palce. Na prs nijak netlačíme ani neodtahujeme od nosu dítěte.
  • Pokud je dítě správně přisáto, má plná ústa prsu, tváře nevpadávají, při táhlém sání a polykání se pohybují spánky a ušní boltce dítěte.
  • Známkou nesprávného přisátí a špatné techniky kojení jsou bolestivé až krvácivé bradavky, neklid dítěte vedoucí až ke zhoršení prospívání.

Laktační krize

Laktační krize je přechodný stav, objevující se kolem 3. - 6. týdne a 3. - 6. měsíce. Vzniká v důsledku rychlejšího růstu a náhlé zvýšené potřeby dítěte a trvá několik dní, než se prsa přizpůsobí zvýšením produkce. V těchto dnech je důležité vytrvat a podpořit zvýšení tvorby mléka častějším přikládáním k oběma prsům.

Kvůli nedostatečné informovanosti je laktační krize bohužel nejčastějším důvodem předčasného ukončení kojení a odstavení dítěte.

Přechod na umělé mléko

Začít dokrmovat umělým mlékem vám pediatr jistě doporučí v případě, kdy dítě přestane přibývat nebo dokonce začne ubývat na váze. To může být i v důsledku nepřekonané laktační krize, kdy nervy, nejistota a vyčerpání udělají své.

Zařazením umělého mléka a pití z lahvičky dříve nebo později dojde k ukončení kojení, dítě si zvykne na jednodušší způsob krmení a přestává chtít sát, nebo saje nesprávně a nedostatečně.

Když už to jinak nejde, není nutné trápit sebe i dítě a pokoušet se bojovat za každou cenu. Ubývání hladového a plačtivého dítěte na váze je poslední kapkou, kdy už si musíte říct dost a začít přikrmovat. I vám se pak uleví a všichni si odpočinete. Rozhodně není rozumné trápit se vlastním selháním, nebo obavami, že budete moci za nedostatečnou imunitu nebo budoucí zdravotní potíže svého dítěte.


Autor: Veronika Moreira Tůmová

Kvalita vody ve vodních nádržích
Jak počasí působí na zdraví

Další články